františek petrák
aktuality

   
  František Petrák
Výstavy 2018

Optika Mezírka
Zlín
Březen 2018

Muzejní a galerijní centrum
Valašské Meziříčí
Červen 2018


 

   
 
 


english resume

Teatro Pimprle

Už od dávnověku putují krajem trubadúři, vypravěči, pohádkáři, kejklíři a herci, jejichž osudem je přinášet poučení, umělecký zážitek a zábavu. Mezi tato potulná umění se řadí i loutkářství. Loutkáři se s kufrem na zádech, na jednoduchém povozu s plachtou či v maringotce protloukali od místa k místu, aby sehráli svoje představení a bez odpočinku putovali za další obživou. Jejich jediným majetkem a současně hlavním prostředkem uměleckého vyjádření bylo mnohdy pouze několik dřevěných loutek a kulis. S touto skromnou výbavou dokázali vytvářet iluze pestrých světů a barvitých dobrodružství, které vyhledávaly děti stejně jako dospělí diváci. Největší rozmach loutkářství nastal v době národního obrození, kdy loutkáři lidi nejen bavili, ale i povzbuzovali ve vlasteneckém cítění a prostřednictvím svých příběhů pomáhali rozvíjet národní kulturu. Typickým představitelem této doby se stal Matěj Kopecký a jeho pokračovatelé. Od dob obrození se loutkářství stalo součástí národní kultury. Repertoár loutkářů na našem území přejímal často klasické náměty z anglické, italské či německé literatury. Vznikala však také originální autorská díla. Hrám českých loutkářů byla vlastní specifická forma lidového jazyka, která se vyznačovala groteskností a nadsázkou, v mnoha případech i absurdními a „nonsensovými“ prvky. Vizuální stránka loutkového divadla vycházela ze zlidovělého baroka a měla inzitní charakter. V současnosti má loutkové divadlo mnoho podob. Přestěhovalo se do kamenných divadel, ale částečně se dnes i vrací do ulic a na veřejná prostranství, využívá klasických dřevěných loutek i nejrůznějších etnických inspirací a novotvarů, vychází ze základů loutkářské literární tradice, ale vytváří i zcela nové umělecké postupy a poetické formy.

Teatro Pimprle je autorské komorní pouliční loutkové divadlo, které vychází z českých loutkářských tradic klasického období jak ve scénografii, tak při práci s loutkou a rekvizitami. Tradiční základ je konfrontován s moderními prvky a aktualizacemi, ale především ozvláštněný autorskou uměleckou stylizací. Pracuje s jednou či několika historickými marionetami. Formou krátkých skečů vypráví jednoduché příběhy a představuje určité situace a scény, vycházející z charakteru klasických loutek. Principálem Teatro Pimprle marionetto, současně také autorem her, režisérem, loutkohercem, scénografem a výtvarníkem loutek v jedné osobě je František Petrák.

Loutkoví herci
např. Isabella arte dell Ultramarin
a Ferdinad von Kadmium (výtvarníci)
Pietro Cantato (zpěvák)
Pudr. Fritz Puch (kunsthistorik) a další.

   
   
   
   
 





/english/

Teatro Marionetto
/Pimprle arte/

Is an author’s private street marionette theatre  arising from mariontte traditions of the classical period both in stage design and the work with a marionette and stage properties.
Traditional base is confronted with modern items and modernization. It is also made different by the author’s art stylization.
He works with one or several historical marionettes. By means of shorts stories he tells simple tales ( a painter and a jongleur) and represents certain situations and scenes coming from the character of the classical marionettes.
The principal of the Theatro Marionetto and the author, director, stage designer and  mariontteer  as well  is an artist  and art teacher Mr. Frantisek Petrak (1961).

Zpět