františek petrák
aktuality

   
  František Petrák
Výstavy 2018

Optika Mezírka
Zlín
Březen 2018

Muzejní a galerijní centrum
Valašské Meziříčí
Červen 2018


 

   
 
 


english resume

František Petrák. Ilustrace, obrazy aneb hledej a najdeš…

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně / 28. 11. 2015 – 14. 2. 2016


První výstava všestranného výtvarníka Františka Petráka v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně1 v prostoru grafického kabinetu byla připravována zejména pro dětské návštěvníky, a proto se cíleně zaměřila na autorovu ranou tvorbu, kdy se Petrák intenzivně zabýval grafikou a ilustracemi určenou právě nejmladšímu publiku. Ilustrace jsou většinou realizovány technikou barevného či kolorovaného linorytu. Petrákův rukopis se vyznačuje výraznými liniemi a snahou o co největší zjednodušení a čitelnost výsledného tvaru.

Autorova vlastní hravost a fantasknost se plně projevovala v cyklech Otíkovy příhody a hádanky (1986) a Labyrinty (1988) z úvodní partie výstavy, které v osmdesátých a devadesátých letech otiskl populární časopis pro děti Sluníčko. Petrákovy ilustrace nejsou tedy samoúčelné, ale naopak jsou tvořené s ohledem na rozvíjení myšlenkových a jazykových dovedností diváka či čtenáře. Příkladem toho jsou cykly Orbis pictus (1986), Malovánky (1986) či Lidová říkadla (1986), kde je již i v rozvrhu pole ilustrace myšleno na doprovodný text.

Výrazným prvkem výstavy byla paneláž, rozestavěná do tvaru otevřené knihy, čímž byl definován prostor expozice do několika polo uzavřených komornějších celků, což vzhledem k převaze maloformátových děl bylo ku prospěchu věci. Přímo se pak nabízelo, aby zde byla prezentována Petrákova knižní tvorba. Pro děti jsou určení Kamarádi z abecedy (1991)2, kde František Petrák převtěluje písmena do postav z prostředí cirkusu. Naopak dospělým je určena sbírka nonsensové poezie Malé lalulá (2014)3. Je zde jasně patrný tematický i technologický posun v Petrákově tvorbě, i když je svou stylizací provázaný s dřívějšími pracemi. Ilustrace jsou provedeny tentokrát technikou serigrafie.

Výběr z autorovy rané tvorby představuje produkci žánrově a technologicky formálně odlišnou od díla posledních let, avšak přesto konsekventně sevřenou, na kterou současná malba navazuje4. Ta zde byla představena pandánem několika obrazů ze současné malířské tvorby, konkrétně z cyklu Ráj na zemi (2015), která ukazuje aktuální směřování autora a je dokladem formální kontinuity jeho výtvarné práce. V postavy lidí a zvířat Petrák stylizuje do lapidárních tvarů a společně s často využívaným zlatým podkladem v tom můžeme spatřit odkaz na raně východokřesťanské uměním. Svou roli zde sehrává jistě i to, že Petrákův otec František a dědeček Josef byli oba dva chrámoví malíři a restaurátoři.

Významnou a hlavně nedílnou součástí výstavy byly četné interaktivní prvky pro děti – bludišťové hry a jazykové hříčky5, pracující s vystaveným Petrákovými ilustracemi či s jejich grafickým ztvárněním. Šlo například o přiřazování říkadel ke správným ilustracím, skládání slov s písmen abecedy, nalézání správné cesty v projekci Petrákových bludišť či procházení pralesem za pomocí figurky a kostky na hrací ploše, vytvořené podle ilustrace z Otíkových dobrodružství. Aktivním zapojením dětského diváka tak tyto prvky podtrhovaly účel, pro který ilustrace Františka Petráka vznikaly.

Tvorbu Františka Petráka6, narozeného v roce 1961 ve Vsetíně, v základu determinovalo už jeho studium oboru propagační grafika u prof. Františka Nikla na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti7. Vysokoškolská studia pak absolvoval na výtvarném oboru v kombinaci s češtinou na Pedagogické fakultě v Ostravě. Dnes František Petrák žije v Luhačovicích a působí jako pedagog na SUPŠ v Uherském Hradišti. V užitém umění se stále věnuje nejvíce grafice. Vytvořil např. řadu propagačních tiskovin pro divadelní inscenace Jana Antonína Pitínského ve Slováckém divadle Uherské Hradiště a Městském divadle Zlín8. Ve světě divadla se vlastně Petrák pohybuje rád po celý život.9 Byl i autorem úspěšných vizuálů 36. Letní filmové školy v roce 2010, kdy rovněž pracoval s tématikou ráje a několika ročníků Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež v devadesátých letech. Také se dlouhodobě věnuje grafické úpravě knih a to zejména pro nakladatelství Archa Zlín a s edicí Prameny pro Město Luhačovice.

Ve volné tvorbě František Petrák nejčastěji zkoumá vzájemný vztah formy a barev v prostoru. Pracuje s plošnou geometrickou figurací, kterou mnohdy abstrahuje téměř do znaků. Námětově se někdy podvědomě vrací i ke svým starším dílům. Svá plátna nejčastěji zabydluje nejrůznějšími tvory - mezi jeho posledními cykly můžeme zmínit např. Z podmořské říše nebo Ráj na zemi či postavami, ke kterým stále vrací, což je zrovna příklad kazatelů, jakýchsi pevně stojících mužů - stromů. Při rozmýšlení finální podoby obrazu se nebojí jednotlivé vrstvy překrývat, zakrýt slepou cestu, cizelovat tvar. I proto rád poslední dobou využívá akrylových barev. Petrákova studia i praxe grafika se zde chtě nechtě stále odráží. Styl Františka Petráka je však i díky tomu svébytný, jasně rozpoznatelný a navzájem provázaný.



Zpět